Uchopte ucho a jemně ho táhněte nahoru. Ne škubnutím – plynule, s narůstající silou, a na konci na vteřinu podržte. Vnímejte, jak se tah šíří od boltce dál, do spánku.
Teď totéž do strany. A dolů.
Boltec je vazy připevněný ke spánkové kosti a přes tenkou vrstvu svalů spojený s blánou, která potahuje spánek. Když ucho protahujete různými směry, vytváříte tah těchto vrstev – a poprvé po dlouhé době dostanou možnost se vůči sobě posunout. Hned vedle vedou mízní cévy, které sbírají tekutinu z celé horní třetiny obličeje a odvádějí ji k uzlinám před uchem a za ním.
Deset protažení každým směrem, oběma rukama současně, aby nevznikla nerovnováha. Časem se můžete dopracovat až ke třiceti.
Protažení dolů působí nudněji než nahoru a nejčastěji se vynechává. Nevynechávejte ho: právě ono uvolňuje oblast za úhlem čelisti.
Půl minuty – a spánek povolí tak, jak nepovolil celé měsíce.